Obec Mnetěš - Oficiální internetové stránky

Starosta SDH:   Jiří Čepek ml.
Jednatel:  František Kubricht
Pokladník:  Tomáš Rous

 

Před 100 lety v r.1904 se našlo v naší obci dosti nadšenců, kteří založili sbor dobrovolných hasičů v Mnetěši. Zakládající členové se nám nepodařilo zjistit. Prvotní zápisy se nedochovaly. Podle vyprávění starých pamětníků bylo zakládajících členů 20-25. Z toho se stalo 18 činných, což se zjistilo podle staré fotografie, která se nám podařila objevit.

Zpráva o založení byla zaslána na CK hejtmanství v Roudnici n./L., což bylo schváleno a SDH tím zapustil své kořeny a stal se další větví hasičské župy Podřipské. Společenská místnost byla stanovena v hostinci u Polívků (tj. u Kučerů a nyní je to Podřipská hospůdka). Sbor byl založen s málem finančních prostředků dobrovolně vybraných od členů a občanů. Jediné co získal do vlastního hmotného majetku byla malá pístová stříkačka (Berlovka ), která stála již několik roků před založením u rybníka u dvora. K tomu dva obyčejné žebříky a dva háky, které visely veřejně na zdi u stříkačky.To byla jediná technická vymoženost, která sloužila k hašení požáru. Majetek to byl obecní a po založení hasičů byl jim darován.

Již v zakládajícím roce byla zakoupena velká dvoupístová dvouproudová stříkačka. Obsluhovalo ji 10 mužů. Proti sobě pumpovali 4+4 hasiči, velitel a jeden obsluhoval uzávěry. Je tak podivné, že v brzké době byla stříkačka zakoupena a k tomu výzbroj a výstroj pro mužstvo. Nadšením a elánem, nikdo nic sboru nedal, sami ze svých příspěvků museli všechno vybudovat.

To mělo velkou cenu pro ně a byl to základ toho, co je drželo pohromadě při dobrém společenském životě. Každý si více toho majetku vážil a více ho šetřil. Dalším problémem bylo, kam stříkačku a výzbroj s výstrojí uložit. Proto byla rychle postavena hasičská zbrojnice s věžičkou pro zvon ,aby šturmoval při požáru na poplach a zvonění památky zesnulým občanům. Obecní úřad přispěl na věžičku a zvon. Znovu tu byla vidět dobrovolná snaha a tvůrčí elán k tomu, aby bylo vše brzy hotovo.

Při tom všem se cvičilo. Stačilo, aby polnice hlas zazněl po obci a účast byla zajištěna. Dobrovolná kázeň, pořádek a smysl pro společenský život tu byl samozřejmostí. Jeden žil nebo se opíral o druhého, potřebovali se navzájem, pomáhali si tehdy i když někteří nebyli k sobě přátelsky nakloněni.

Necvičilo se jenom doma. Již v roce 1906 se sbor zúčastnil okrskového cvičení v Černoučku a Ledčicích. V roce 1909 se náš sbor zúčastnil župního sjezdu, který se konal v Bechlíně. Též před první světovou válkou se konalo první okrskové cvičení. Který rok to byl nevíme.
Ve válečných letech 1914-1918, kdy mnoho členů narukovalo cvičilo se méně, ale obec protipožárně chráněna byla. Dosvědčují to záznamy o požárech, kdy v roce 1914 hořelo u p. Krejzy čp. 2 u p. Drdlíka čp. 74 a v roce 1916 u Josefa Kouby, kde sbor účinně zasahoval.

Dále jsme zjistili, že v roce 1924 bylo u nás župní cvičení, v roce 1929 a 1934 okrskové cvičení.

Naši delegáti se zúčastnili v roce 1933 slavnosti v Roudnici n./L. v sále Jednoty "Říp" k rozvinutí župního praporu s heslem " Vlasti zdar, ohni zmar ". Do žerdi tohoto praporu každý delegát zúčastněný za domácí sbor zatloukl hřeb se štítkem sboru. V žerdi bylo zatlučeno 58 hřebů . Nikdo nechyběl. V odpoledních hodinách se konala velká slavnost a náš sbor se též zúčastnil. V roce 1934 se konal župní sjezd k 50 letému trvání sboru Horní Počaply. V listině zúčastněných je za náš sbor podepsaný Razák Josef velitel.

Dle vyprávění již zemřelých hasičů, kteří s oblibou vyprávěli o činnosti ze svých mladých let se sbor zúčastňoval cvičení v obcích tohoto okrsku a župě příslušných. Největší činnost byla v předválečných letech 1936-1938. Více se cvičilo.Bylo ustaveno družstvo civilní obrany složeno z mužů a žen. Procvičovalo se pro zásah v případě války. Bylo vybaveno obvazovým materialem a každý prošel ošetřovatelským kurzem.
Ve válečných letech byl poměrně v naši obci klid. Nebyla chuť k práci a udržována byla jen technika. Smutek dolehl na celou obec, když byl popraven na Pankráci náš člen Antonín Sekera, který hrával za oddíl hasičů hokej.

Nebylo by správné,abych vynechal správu o osvětě našich předků. Hasiči tu nebyli jen proto, aby jen ohně hasily, ale oni také ohně zakládali, ale ohně jiného druhu a to na poli osvěty. Byla to složka, která mnohde na vesnici jako jediná držela prapor osvěty v ruce. Podněcovala ohně v lidských srdcích a myslích proti útlaku a neprávu v naši zemi za bývalého Rakousko- Uherska.Hasiči jsou složkou, kde česká řeč slavně hlaholí a věrné české srdce bije ( z výpovědi Ant. Rouse "kultůry"). Tak se stali hasiči složeni z malorolníků, dělníků, kantorů, dobrých řemeslníků avantgardou kulturního života, která se vepsala do paměti jako jejich okrasa. Národ začínal mluvit s touhou, aby se vrátil onen slavný svobodný český stát. Zde musíme vzpomenout našich buditelů za obnovu národního vědění v širokých vrstvách lidových.Budiž i k velké chvále právem můžeme říci, že i náš sbor po stránce osvěty nebyl nikdy pozadu.Ihned po jeho založení byl uspořádán ples, který byl vůbec jako první v naši obci. Plesy se pořádali pravidelně každoročně mimo válečných let. Dále se hrálo divadlo. Do první světové války bylo sehráno řada dalších divadel ( vše z vyprávění p. Rouse otce Ant. Rouse "kultůry").

V roce 1909 - 1910 byla zakoupena hodnotná knihovna z více jak tisíci svazky. Knihovna byla hodně využívána, čímž občanstvo získalo na vzdělanosti. Další vzdělávání získávalo občanstvo z různých přednášek pořádaných sborem. Byly odebírány různé vzdělávací časopisy (jako Český hasič, Havlíček, Světozor, Hasičské ročenky, kalendáře a mnoho dalších zájmových časopisů).

Divadla,plesy, přednášky a knihovna byly hodně navštěvovány a podporovány, což vedlo jak sboru tak, občanstvu ku prospěchu.
Velkým dílem hasičské osvěty, ale i Sokola, Baráčníků a mnoho dalších vzdělávacích spolků přispělo, aby mohl vzniknout 28. říjen 1918.
Brzy po válce byla radost z nabité svobody a začalo se hrát opět divadlo, na paměť upálení mistra J. Husa hranice na úpatí Řípu, přednášky, mikulášské, maškary, plesy a podobné kulturní akce. Před druhou světovou válkou se hrálo divadlo od Karla Čapka v roce 1936 Evropa hoří.
Po osvobození Československa opět nastal čilý ruch vzrostla členská základna, byl doplňován inventář, zakoupena nová motorová stříkačka PS 8. Hasiči dostali nový název Československý Svaz požární ochrany.

Po několika letech byla rozšířena hasičská zbrojnice. Obdrželi jsme novou motorovou stříkačku PS 12. - V akci " Z " byla vybudována požární nádrž z panského rybníka a za ním hřiště, které slouží jako cvičiště pro nácvik požárního útoku. Po několik let se konalo okrskové cvičení a to od roku 1984 - 1988. Od roku 1989 pro oživení dalších sborů bylo pořádáno okrskové cvičení v jiných místech.

V roce 1985 byla uspořádána slavnost 80 let založení hasičského sboru. V této době byl zaznamenán největší rozmach našeho sboru. Organizačně to bylo zvládnuto velmi dobře. V této době jsme měli družstvo žáků, dorostenců a dvě družstva mužů. Konala se slavnostní schůze za účasti 80 delegátů. ( 50 místních, 30 hostí). Konal se průvod obcí. Odpoledne se konala okrsková soutěž (3 družstva žáků, 2 družstva žen a 6 družstev mužů. Po vyhodnocení byla ukázka nové techniky hasičským záchranným sborem z Roudnice. K tanci a poslechu při všech akcích vyhrávala vojenská dechová hudba z Roudnice n./L.

V letech 1986 - 1989 byla vybudována sušička hadic, zakoupen MNV automobil Garant, který sloužil pro potřeby MNV a hasičů. Později vystřídal auto Robur a ten skončil v roce 2002 ve šrotu.
Z významných akcí v okrsku byli - doprava vody z Rovného na Horu Říp ( ke kapličce ), doprava vody s námětovým cvičením na školu, námětové cvičení JZD Vražkov ( kravín ), námětové cvičení Kleneč.
Hasiči mimo kulturních akcí se zúčastňovali brigád při budování obce, zlepšování prostředí (rybníky,škola,budova MNV, prodejny,silnice, chodníky a podobně ).
Další činnost byla osvěta a prevence.

 

Měsíc březen byl vyhlášen " Měsícem požární ochrany", ochrana před požáry na jaře (vypalování trávy, žně, ochrana úrody,pohotovost v požární zbrojnici), topné období, preventivní prohlídky obytných domů, veřejných budov a socialist. sektoru, rozhlasové relace, vývěsní skříňky, promítání filmů, přednášky ve škole a pro občany.

Tato činnost po roce 1990 pomalu upadla. Byly vydány nové zákony a směrnice, preventivní prohlídky se přestaly dělat. Hasiči dostali opět nový název a to Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska. Vyskytla se nová technika v používání různých topidel ( nafta, plyn, elektřina ) a další různé chemikalie, které si vyžádají při represi odborné znalosti. Další příčinou je i rozvoj soukromého sektoru -neuvolňování z práce pro doplnění znalostí pro hasiče a jejich vzdělávání. Hlavním nedostatkem je chuť k práci ve spolkové činnosti mladých lidí, kteří v dnešní době mají spoustu jiných možností, jak trávit volný čas.

Předsedové - starostové hasičů od r.1956:
1956 Josef Růžička jeden rok, 1957 Antonín Šindelář též jeden rok, Josef Razák byl ve funkci starosty 6 roků, Antonín Šindelář byl starostou 3 roky, Josef Chmelík byl starostou 10 let, Antonín Rous ve funkci předsedy 14 roků, Josef Tlustý rok 1991 dosud tj. 13 let.
Funkce jednatele:
Od roku 1956 - 1966 byl Chmelík Josef 10 let, 1966 - dosud Kubricht František 37 roků. Funkce velitele:
1956 Josef Razák jeden rok, 1957 - Jaroslav Plicka do roku 2000 tj. 43 let, od 2000 - dosud Jan Tlustý 4 roky.
Funkce hospodáře:
1956 - 1982 Chmelík Antonín 26 roků, 1982 - 1991 Josef Rous 9 roků, 1991 - dosud František Rous 1991 - dosud 13 roků
Funkce preventistů:
1956 - 1967 Rous Josef (radouš) č.155 11 let, 1967 - 1977 Antonín Šíma 10 let, 1977 - 2000 Jaroslav Kouba 23 roků, 2000 - dosud Čepek Jiří 4 roky.
Poslední funkce MTZ ( materiálně technický ):
1956 - 1968 František Kubricht st. 12 roků, 1968 - 1982 Miroslav Hájek 14 roků, 1982 - 1987 Josef Rous č. 77 5 let, 1987 - dosud Zázvorka Stanislav 16 roků